Jdi na obsah Jdi na menu

červen 2008

2. 7. 2008

2.červen 2008

Tak dneska jsem poprvé usnula bez máminýho mlíčka. Moje sladké mlíčné období se chýlí ke konci.

20.-28.červen 2008 La Giara Italia

Poprvé u moře. Vyrážíme s Doberákama (všichni jedním autem) na Gargáno. Cesta byla docela dost náročná. Ač jsme jeli na noc, tak hlavně mně a Kubíkovi bylo v autě nepohodlně a na střídačku jsme pokňourávali. Dojezd byl náročný, plný vyčerpání, ale nějak jsme to zvládli. Bydlíme ve 2 chatkách na skále nad mořem. Výhled parádní. Je hic jak u opic, ale pofukuje. Hurá k moři. Pěkný, ale zatím je mi to celkem fuk. To písek na pláži je zábavnější. Stavíme a hloubíme tunely, hrad s příkopem, autíčko,... Střídáme moře, bazén a kýble a bazénky u chatky. Jsme s klukama furt ve vodě. Největší nadšenec je Kubík. Péťa plave sám jenom s křidýlkama a já se potápím o 106. Maj tu nafukovacího slona, tak se na něj chodím dívat, až mi ho strejda koupil - jůůůů. Týden utekl jak voda a jede se dom. Ani se nám nechce. Jo a vlastně ještě něco. Poprvé u moře a naposled z máminýho mlíčnýho slaďoučkýho baru:-). Už jsem velká holčička.

24. červen 2008 

18 MĚSÍCŮ

Co všechno umím?: Musím přiznat, že s mým rokem a půl jsem opravdu povyrostla a nastaly docela velké změny. Chodím spinkat už jen po obědě, takže jen 1x denně, už nenasávám mlíčko z mámy, začínám si říkat na nočník e e e, umím si říct o pití "pi", když mám žízeň, říkám "ne" na nějaký zrovna nehodící se příkaz rodičů ( jako třeba že se jde spinkat), začínám hodně vnímat děti a začínám si s nima nebo spíš jako opička vedle nich hrát. Hrozně se těším na našeho Péťu a taky na Kubíka Velíška, za kterejma běhám. Ti mladší jako Kuba, Juráš nebo Honzík beru v pohodě, podám jím dudlík, lahvičku nebo hračku, ale jinak jsou to pro mě zatím špunti:-). Vybírám si velmi pečlivě, co budu zrovna sledovat na PS. Nejvíc teď frčí Babar král slonů:-). Ti mě zatím nepustili. Hrozně moc rozumím, takže už se se mnou dá po dobrým domluvit a jen tak se něco neutají. Opakuju slova o 106, rozšiřuju poctivě svoji slovní zásobu. Moje oblíbená otázka je "kde je"? ...."tadyyyy". Bohužel mi po návratu od moře opět píchali moje levé ouško, takže, jak vidím bílý plášť nebo slyším slovo ušní, začnu hrozně plakat. Vím, co kam patří, co se s čím dělá a tak. A když něco dopapám, tak řeknu "vyodi" a jdem třeba obal s mamčou vyhodit do koše - to se musí. Mamánek jsem furt obří. V cizím prostředí se stydím, hlavně před chlapama a držím se jak klíště a pokud se mi ten někdo cizí líbí, tak na něj nenápadně hazím očka a vysílám úsměvy. O moji chůzi se už dá říct běh. Hrozně jsem vytáhla a moje postava je čím dál tím víc atletičtější:-). Vlásky mi tmavnou a rostou, ale culík jde jen na palmičku. Miluju vodu, její nalejvání, přelejvání, vylejvání, koupání se v ní i potápění. Když je hezky, tak se cachtáme furt, jezdíme na kole a hrajem si na písku a tak....

 

Náhledy fotografií ze složky červen 2008